Vyšetřovací metody

Laboratorní odběry

Obecně jde o odběr biologického materiálu, nejčastěji o odběr krve pro sledování nejrůznějších parametrů dle požadavků lékaře na základě obtíží vyšetřovaného.

Laboratorní odběry probíhají v dopoledních hodinách, na vyšetření je potřeba přijít nalačno.

EKG vyšetření srdce (elektrokardiografie)

Základní nebolestivá vyšetřovací metoda v kardiologii, nepotřebuje žádnou zvláštní přípravu. Jde o krátkodobé monitorování elektrické aktivity srdce formou záznamu EKG křivky. Tato metoda se nejčastěji využívá k diagnostice bolestí na hrudi, dušnosti, závratí, pocitů bušení srdce atd.

Vyšetřovaný leží v klidu na lůžku, na hrudník, kotníky a zápěstí se aplikuje vodivý gel a připojí se elektrody, které snímají srdeční činnost. Samotné vyšetření je velmi rychlé, výsledkem je záznam srdeční aktivity v podobě EKG křivky na papírovém nosiči.

EKG holter

Dlouhodobé monitorování elektrické aktivity srdce při podezření poruch srdečního rytmu, které se vyskytují jen občasně či nepravidelně.

Vyšetřovaný klient má na sobě připevněný přístroj 24 hodin (výjimečně i po delší dobu). Elektrody jsou na hrudníku, přístroj se upevní kolem pasu, klient může vykonávat běžné činnosti. Během monitorování si klient vede deník a v případě nástupu obtíží zaznamená čas. Vyhodnocování provádí lékař ze záznamu z paměti přístroje.

Měření krevního tlaku

Základní nebolestivá metoda měření tlakového gradientu srdce (systolický a diastolický tlak), nepotřebuje žádnou zvláštní přípravu.

Ambulantní měření se prování manžetovým tlakoměrem – tonometrem (rtuťový nebo digitální) na paži vyšetřovaného.

Tlakový holter

Dlouhodobé monitorování tlaku krve za podmínek běžného denního režimu vyšetřovaného, zejména pro odhalení poruch, které se vyskytují nepravidelně či nahodile.

Vyšetřovaný klient je monitorovaný po dobu 24 hodin (výjimečně i déle). Na paži se připevní manžeta, vlastní přístroj se upevní kolem pasu. Ten ve zvolených intervalech nafoukne manžetu a zaznamená tlak krve a srdeční rytmus. Klient si po dobu monitorování vede deník a v případě významných obtíží zaznamená čas. Vyhodnocování provádí lékař ze záznamu z paměti přístroje.

Ultrazvukové vyšetření břicha

Nebolestivé vyšetření břišních orgánů, zejména jater, žlučníku, ledvin, slinivky, sleziny a močového měchýře. Provádí se vleže na lůžku u klientů s bolestmi v oblasti břicha či u podezření nádorových onemocnění. Při vyšetření se na kůži v oblasti vyšetření aplikuje ultrazvukový gel, který zajišťuje dostatečný kontakt mezi ultrazvukovou sondou a vyšetřovanou oblastí.

Na vyšetření je vhodné přijít na lačno.

Ultrazvukové vyšetření cév

Provádí se k posouzení funkce cév a hemodynamických poměrů v krevním řečišti.

Ultrazvukem lze vyšetřovat povrchový i hluboký žilní systém (k odhalení žilní trombózy, chronické žilní nedostatečnosti), tepny dolních a horních končetin (odhalení ischemie dolních končetin, nedokrvení), krční tepny (posuzování stupně aterosklerózy – zúžení) a břišní aortu (zúžení, aneurysma).

Vyšetření cév nevyžaduje žádnou zvláštní přípravu, provádí se při konkrétních subjektivních potížích pacienta (bolesti a otoky končetin, pocit chladu, unavených či neklidných nohou, přítomnost křečových žil, tmavé zbarvení kůže končetin, …) či pro posouzení stavu cév při různých rizikových faktorech vyšetřovaného (kouření, vysoký krevní tlak, cukrovka, obezita, vysoký cholesterol, …)

Ultrazvukové vyšetření srdce (echokardiografie)

Ultrazvukové vyšetření srdce. Patří mezi základní vyšetřovací metody v kardiologii. Používá se ke zobrazení srdce v pohybu, ověření jeho schopnost pumpovat krev, ke změření jeho rozměrů nebo ověření stavu a činnosti chlopní.

Vyšetření nevyžaduje žádnou zvláštní přípravu, probíhá vleže na zádech či boku, občas je potřeba na vyzvání vyšetřujícího na krátkou dobu zadržet dech.

Stav a funkci srdce lékař sleduje a posuzuje již v průběhu vyšetření na obrazovce přístroje.

Měření ABI (Ancle brachial index)

Měření poměru arteriálních tlaků na horních a dolních končetinách (kotník, předloktí). Slouží k potvrzení nebo vyloučení chronické ischemické choroby končetin. Provádí se pomocí tužkového dopplerovského přístroje, popřípadě standartním ultrazvukovým přístrojem. Nevyžaduje žádnou speciální přípravu.

Pletysmografie (žilního / tepenného systému)

Metoda funkčního vyšetření končetinových cév, založená na vztahu mezi průtokem krve v cévách a změnou objemu končetiny.
Žilní pletysmografie – měříme změnu objemu končetiny při práci svalů (odborně: při zapojení žilní pumpy) a plnící čas žil po ukončení práce svalů (odborně: po opětovném zvýšení žilního tlaku).
Tepenná pletysmografie – měříme svalové a periferní prokrvení, hodnotíme amplitudu a tvar pulzní křivky.
Při kombinaci fotopletysmografie a manžetové obstrukční pletysmografie získáváme informaci o periferním tepenném prokrvení v absolutních číslech – okluzní tlak na kotníku/palci a poměr tlaku paže/kotníku (ABI). Použitím fotopletysmografické sondy je metoda velmi citlivá, lze změřit absolutní tlak v cévě od 30 mmHg.